Výstava MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE 2007 zahájena v Pardubicích
01/02/2007
Třetí ročník výstavy MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE, která loni v létě proběhla na Pražském hradě, slavnostně začala ve čtvrtek v Pardubicích za přítomnosti zástupců PPF a představitelů města Pardubice, které nad akcí převzalo záštitu. Expozice 13 párů velkoformátových fotografií potrvá do 31.3.2007.
Pavel Lagner, kurátor výstavy, přítomným řekl: „Cyklus New York-Pompeje sestává z dvojic černobílých a barevných snímků konfrontujících svět zaniklých Pompejí s nenablýskanými zákoutími New Yorku. Výsledkem je jedinečná kolekce fotografických dvojic, v níž se fascinujícím způsobem klene společný lidský prostor i čas.“
Primátor města Pardubice Jaroslav Deml připomněl, že Jan Lukas měl k Pardubicím osobní vztah, nějakou dobu zde žil. „Pardubice jsou kulturní město a je nám velkou ctí převzít záštitu nad touto akcí. Fotograf umí zachytit, to co my možná ani nevidíme, dává nám příležitost podívat se po světě. A Jan Lukas ukazuje ve svých fotografiích, že na každém konci je nějaký začátek,“ završil primátor.
Helena Lukasová vzpomínala, jak jejího otce nadchly Pompeje a o mnoho let později se podobným pohledem díval na svůj oblíbený New York. “Tatínka fascinoval lidský život ve všech jeho obdobích. Život je křehký, člověk buduje, staví a za chvíli je to pryč,“ dodala.
Vystavené fotografie jsou z cyklu čítajícího celkem 48 fotografií (24 párů) a jejich originály jsou uloženy ve sbírce PPF. Pompejské snímky vznikly většinou roku 1963. V 70. letech Jan Lukas doplňoval jejich protějšky na Manhattanu, tedy v prostředí, jež si oblíbil při první návštěvě roku 1964 do té míry, že se rozhodl stěhovat do zámoří nikoli za Amerikou, nýbrž za Manhattanem. Snímky nejsou sociální kritikou. „New York není Amerika, ale svět,“ s oblibou cituje Jan Lukas Marka Twaina. „Když se po Manhattanu procházíte s foťákem, můžete najít obrázky, které mohou být stejně tak z Neapole nebo Hong Kongu, jako z Tel-Avivu či San Juanu nebo třeba z Kalkaty. V New Yorku můžete nalézt cokoli, stejně jako já nacházím na Manhattanu Pompeje.“
Autorem grafického designu výstavy a plakátu je Aleš Najbrt.
Koncem srpna 2006, kdy výstava na Pražském hradě překonala rekordní návštěvnost 65 000 diváků, však přišla smutná zpráva - jednadevadesátiletý klasik české dokumentární a reportážní fotografie 28. srpna 2006 v New Yorku zemřel.
„Čas jednotlivce i lidstva, který Lukasovým dílem prostupoval od jeho fotografických začátků, dostihl nakonec i jejího autora,“ uvedl kurátor výstavy Pavel Lagner z PPF Art. “Jsme rádi, že jsme mu touto výstavou ještě stihli vzdát zasloužený hold.“
Vstup na výstavu MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE je zdarma. Cílem projektu je ukázat, že vhodně prezentovaná fotografie, stejně jako socha, může mít ve veřejném prostoru své místo. Fotografie jsou zvětšeny na velkoplošné skleněné panely zasazené do stojanů z masivní oceli, které byly specielně pro tento projekt vyrobeny a jsou designérským dílem studia Olgoj Chorchoj. Jde o unikátní skleněné stojany s ocelovou podestou, vyráběnou technikou odlévání starých zbraní a děl. Při realizaci bylo třeba vyřešit řadu technických podmínek - jak ukázat fotografii v tak velkém formátu, aniž by zvětšenina ztratila svou původní ostrost a celkovou atmosféru, jak snímky ochránit před vlivy počasí, na co je instalovat a jak potom nosiče umístit na dlažbu bez připevnění a ukotvení.
Jan Lukas
Jan Lukas se narodil v Českých Budějovicích v roce 1915, začal fotografovat již jako dvanáctiletý. Svět kolem sebe zachycoval nejen dokumentačně a reportážně, ale i s originálním výtvarným citem. Jeho tematická šíře tvorby sahá od krajinářských fotografií, přes reportážní až k portrétu a patří k zakladatelské tradici českých reportérů. Největší mistrovství prokázal ve fotografiích žánrových.Ve třicátých letech 20. stol. patřil k zakládající generaci českých fotoreportérů (s Karlem Hájkem či Václavem Jírů). V roce 1946 vydal pozoruhodnou publikaci Země a lidé, jeho kniha Moskva z roku 1963 byla zničena po intervenci sovětského velvyslance. V roce 1965 odešel do Spojených států.
Po získání amerického občanství v roce 1971 začal pracovat na cyklu Ostrované, v němž dokumentoval život na Manhattanu, v Jeruzalémě, tehdejším Západním Berlíně či na Tchajwanu. Už v roce 1968 představil v New Yorku svůj soubor Pražský deník 1938 – 1965, který patří k zásadním cyklům v kontextu české fotografie. K těm se řadí i cyklus New York – Pompeje.
Z Lukasovy rozsáhlé tvorby se bohužel zachovala jen část – jako člověk tajně opouštějící svou vlast propašoval do zahraničí jen část své práce a mnoho negativů, vzniklých před rokem 1965, se ztratilo: některé se po letech našly v Uměleckoprůmyslovém muzeu, největší část negativů z let 1930 - 1965 je však stále nezvěstná.
Zemřel v New Yorku začátkem září 2006.
- poznámka pro editory -
MAXIMÁLNÍ FOTOGRAFIE představuje ojedinělý výstavní počin velkoplošně zvětšených fotografií. Poprvé byla uvedena na nádvořích i v zahradách Pražského hradu za obrovského zájmu návštěvníků ve třech letních měsících v roce 2004. Vystaveno bylo 27 fotografií různých autorů ze sbírky fotografií PPF. V květnu a červnu loňského roku byl tento 1. ročník uveden s velkým úspěchem v Karlových Varech.
V roce 2005 projekt pokračoval druhým ročníkem pod názvem Hrdinové z Albionu – Maximální fotografie: ten byl v souvislosti s 60. výročí ukončení 2. světové války věnován dílu jednoho autora – Ladislava Sitenského, významné a mimořádné osobnosti historie české fotografie, pamětníka a přímého účastníka bojů československých letců v Anglii. Výběr fotografií zohlednil téma a byl opět ze sbírky PPF. Třetí ročník (2006) byl vystavován na Pražském hradě a nyní v Pardubicích.
Skupina PPF se realizaci nevšedních kulturních projektů věnuje cíleně. Podpora české fotografie je dlouhodobým záměrem PPF, ať už je to pořádání výstav v Ateliéru Josefa Sudka, který PPF zachránila před zánikem, nebo projekt Maximální fotografie.